Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
víčko
Hlava
hlava
,
brada
,
čelo
,
lebka
,
obličej
,
pleť
,
spánek
2
,
temeno
,
tvář
,
týl
,
oko
,
bělmo
,
obočí
,
rohovka
,
řasa
,
sítnice
,
spojivka
,
víčko
,
zornice
,
boltec
,
ucho
,
nos
,
pusa
,
zub
,
řezák
,
špičák
1
,
čelist
,
dáseň
,
jazyk
,
ret
,
vlas
,
vous
,
knír
,
mozek
Zobrazit vše (+ 14)
Výklady
blefaroplastika
,
brva
,
limbus
2
,
mrkat
,
mžikat
,
odvíčkovat
,
řasa
,
spojivka
,
víčkovat
,
vršek
,
zamrkat
víčko
[viːʧko]
s
Podstatné jméno, střední rod
-a
(
6. j.
-u;
2. mn.
-ček;
6. mn.
-ách)
Skloňování
1
(
zdrob.
zdrobněle
)
vrchní
část
něčeho
sloužící
k
zakrytí
,
uzavření
,
malé
víko
víčko
sklenice
/
konzervy
/
láhve
skleněné
/
umělohmotné
víčko
šroubovací
víčko
víčko
hodinek
voskové
víčko
včelích
buněk
2
(
anat.
anatomie
)
pohyblivý
kožní
útvar
chránící
oko
Klíží
se
mu
víčka.
→
Je
unavený.
přivřít
víčka
horní
/
dolní
víčko
mít
těžká
/
olověná
víčka
→
být
velmi
ospalý
,
držet
oční
víčka
jen
s
námahou
otevřená
nemoct
udržet
/
sotva
držet
víčka
→
být
velmi
ospalý
a
těžko
se
bránit
zavření
očí
Výskyty jinde ve slovníku
cukat
Cukalo
mu
oční
víčko.
klížit
Klíží
se
mu
víčka
/
oči.
odšroubovat
odšroubovat
žárovku
/
víčko
odvíčkovat
včel.
odvíčkovat
medové
plásty
seříznout
víčka
medných
buněk
opuchlý
mít
opuchlá
víčka
otvírák
otvírač
víček
plastika
plastika
nosu
/
víček
/
obličeje
přitlačit
přitlačit
víčko
spodní
spodní
ret
/
čelist
/
víčko
škubat
Škubalo
mi
ve
víčku.
škubat
mít
škubání
v
víčku
/
svalech
/
obličeji
šroubovat
šroubovat
víčkem
udržet
Nemůže
ospalostí
udržet
víčka.
uzavřít
uzavřít
sklenici
víčkem
zamrkat
zamrkat
očima
/
víčky
zaškubat
Víčko
jí
nervózně
zaškubalo.
zašroubovat
Zašroubovala
víčko
krému.
zatřepat
Víčka
se
zatřepala
a
dívka
otevřela
oči.
těžký
mít
těžká
/
olověná
víčka
být
velmi
ospalý
,
držet
oční
víčka
jen
s
námahou
otevřená
Historie