Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • vystrčit
Předpony
odstrčit, zastrčený, prostrčit, vystrčit, zastrčit
Odvozená slova
vystrčit
Výklady
vypláznout, vyšoupnout
vystrčit [vɪstr̩ʧɪt]
dok.Sloveso dokonavé(3. mn. -í; přech. min. -iv) Časování
1 vysunout (viditelně) ven vystrčit hlavu z okna vystrčit koho ze dveří vystrčit bradu vystrčit nohu do strany vystrčit růžky/​drápky → začít si troufat, uplatňovat své mínění2 umístit na viditelné místo vystrčit vlajku z okna3 strčit do někoho, něčeho a tím ho dostat ven vystrčit zvědavé novináře ze sáluvystrkovat [vɪstr̩kovat]ned.Sloveso nedokonavé(1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. přít. -uje) Časování
Výskyty jinde ve slovníku
brada
vysunout/vystrčit (bojovně, vzdorně) bradu
zadek
vystrčit holý zadek
brada
bát se vystrčit hlavu/bradu stydět se, a nechtít proto vyjít z domu, ukázat se na veřejnosti
dráp
ukazovat/vystrkovat drápky začít projevovat dravost, útočnost
hlava
bát se vystrčit hlavu/bradu stydět se, a nechtít proto vyjít z domu, ukázat se na veřejnosti
nos
nevystrčit ani nos zůstávat stále uvnitř, schovaný, nechodit ven
roh
vystrkovat růžky troufat si, aktivně uplatňovat své mínění