Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
Hlas
  • vetřelec
vetřelec [vεtř̝εlεts]
m -lce(5. j. -lče; 1. mn. -lci) Skloňování
1 kdo se někam nezvaně dostal, vnikl, vetřel drzý/​nevítaný vetřelec vyvést vetřelce ze společnosti Cítil jsem se mezi nimi jako vetřelec.2 útočník hájit vlast před cizími vetřelci Vetřelci byli poraženi.
Výskyty jinde ve slovníku
bitva
svést krvavou bitvu s vetřelci
koukat
koukat jako na vetřelce/zloděje
narazit
Hlídka narazila na neznámého vetřelce.
reprodukovat
Napadená buňka reprodukuje genom svého vetřelce.
vypudit
vypudit vetřelce ze země