Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
vandrák
Odvozená slova
vandrák
vandrák
[vandraːk]
m
Podstatné jméno, mužský rod
~a
(
1. mn.
-ci;
6. mn.
-cích)
(
hanl.
hanlivě
)
Skloňování
1
zpustlý
člověk
potulující
se
po
kraji
ap.
otrhaný
/
špinavý
vandrák
vypadat
/
být
jako
vandrák
→
ošuntělý
,
zanedbaný
2
(
hovor.
hovorově
expr.
expresivně
)
člověk
pěstující
ve
volném
čase
táboření
v
přírodě
potkat
vandráka
s
batohem
na
zádech
být
líný
jako
vandrák
v
červenci
→
být
velmi
líný
vandrácký
[vandraːtskiː]
příd.
Přídavné jméno
(
mn.
-čtí)
(
hanl.
hanlivě
)
Skloňování
vandrácká
hůl
vést
vandrácký
život
zpívat
vandrácké
písně
vyprávět
vandrácké
historky
Historie
