Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
Hlas
  • výtečník
Výklady
číslo, numero
výtečník [viːtεʧɲiːk]
m ~a(1. mn. -ci; 6. mn. -cích) (iron.) Skloňování
člověk, který páchá úmyslně zlé činy; syn. darebák zatknout partu výtečníků Který výtečník to udělal?
Výskyty jinde ve slovníku
dvojka
To je známá/nerozlučná dvojka. dva kamarádi, dva výtečníci