Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • výmluva
Předpony
mluva, domluva, nemluva, omluva, odmluva, pomluva, předmluva, přímluva, promluva, rozmluva, úmluva, výmluva
Výklady
klička1, omluvit, vytáčka
výmluva [viːmluva]
žPodstatné jméno, ženský rod -ySkloňování
vymyšlený důvod uváděný k zastření pravého důvodu hloupá/​průhledná výmluva To, že nemá čas, je jen výmluva. uvěřit výmluvám (koho) Byla to chabá výmluva.
Výskyty jinde ve slovníku
banální
Banalita jeho výmluv ji už unavovala.
chabý
chabá výmluva/útěcha/omluva
chatrný
chatrné výmluvy
kopa
kopa výmluv/otázek
laciný
laciná výmluva/senzace
lichý
lichá výmluva
možný
mít všechny možné výmluvy nejrozmanitější
nazpaměť
Tvoje výmluvy znám už nazpaměť.
nejapný
nejapná výmluva
nevěrohodný
nevěrohodná výmluva/omluva/informace
nicotný
nicotnost výmluvy/protestu
notorický
notoricky používaná výmluva
obehrát
obehraná výmluva známá, často používaná
otřelý
otřelost výmluv
pomoct
Ani výmluvy mu nepomohly. neuvěřili mu
starý
stará výmluva
tisíc
mít tisíce otázek/výmluv/důvodů
ubohý
expr. ubohé vědomosti/výmluvy
vymyslet
vymyslet si výmluvu