Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • tiráda
tiráda [tɪraːda]
žPodstatné jméno, ženský rod -ySkloňování
1(kniž.knižně) mnohomluvná oslavná řeč plamenná řečnická tiráda přen.přeneseně Na jeho hlavu se snesla tiráda výčitek.2(hud.hudba) ozdoba jednoduché melodické linie trylky, technicky obtížnými pasážemi ap. tiráda tónů Pták přerušil svou tirádu.3(lit.literatura) řada veršů spojovaných asonancí, zprav. ve starofrancouzském eposu napsat oslavnou tirádu na panovníka