Hlas
  • třasořitka
třasořitka [tř̝asořɪtka]
m i ž -y(7. j. -ou; 1. mn. -ové i -y; 2. mn. -tků i -tek; 6. mn. -cích i -kách) Skloňování
m i ž(expr.) bojácný, slabý člověk Není to žádný třasořitka. To by nějaká třasořitka nezvládla.