Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
svévole
Odvozená slova
svévole
Části slova
své
,
svůj, svá, své, svoje
,
volný
Výklady
dezerce
,
dezertovat
,
libovůle
,
lynčovat
,
vybílit
,
zběhnout
,
zlynčovat
svévole
[svεːvolε]
ž
Podstatné jméno, ženský rod
-e
Skloňování
bezohledné
uplatňování
vlastní
vůle
;
syn.
libovůle
mocenská
svévole
svévole
úředníků
Stávka
je
aktem
svévole.
svévolný
[svεːvolniː]
příd.
Přídavné jméno
Skloňování
uskutečněný
,
probíhající
podle
vlastní
vůle
nebo
momentální
nálady
,
často
proti
stanoveným
pravidlům
svévolné
opuštění
pracoviště
svévolné
jednání
svévolná
konfiskace
majetku
svévolný
panovník
→
který
jedná
pouze
podle
vlastní
vůle
,
bez
ohledu
na
zvyklosti
ap.
svévolně
[svεːvolɲε]
přísl.
Příslovce
chovat
se
svévolně
Obhájce
svévolně
zdržuje
soudní
proces.
Byl
svévolně
držen
ve
vazbě.
Svévolně
opustila
školu
v
době
vyučování.
svévolnost
[svεːvolnost]
~i
ž
Podstatné jméno, ženský rod
Skloňování
svévolnost
v
rozhodování
obvinit
vládu
ze
svévolnosti
páchat
svévolnosti
→
svévolné
činy
Výskyty jinde ve slovníku
opustit
svévolně
opustit
vojenský
útvar
Historie