Hlas
  • slepota
slepota [slεpota]
žPodstatné jméno, ženský rod -ySkloňování
neschopnost vidět; syn. nevidomost úplná/​částečná/​dočasná slepota člověk postižený slepotou politická slepota → zaslepenost, nevědomost med.medicína sněžná slepota → stav vznikající v důsledku nadměrného vystavení oka ultrafialovým paprskům (např. při pobytu na horách) být raněný slepotou → postrádat soudnost, nebýt schopen vidět očividnou skutečnost
Výskyty jinde ve slovníku
část
částečná slepota
kombinace
med. kombinace postižení (např. hluchota a slepota)
ranit
přen. kniž. být raněn slepotou nepozorovat, nechápat něco zřejmého