slabost ~i ž | |
1. | R slabá stránka, slabé místo lidské slabosti Jeho slabostí je kouření. |
2. | R sklon, zaujetí ve prospěch něčeho Divadlo je jeho slabost. ٭mít slabost pro koho/co = mít někoho, něco bezvýhradně rád, mít v něčem zálibu |
3. | R nevolnost náhlá/nenadálá slabost |
4. | S nedokonalost; nedostatečnost ▶nervová/srdeční slabost; |
5. | R malá tloušťka; tenkost |
slabůstka -y ž (2. mn. -stek) (zdrob.) |
nemoc | horská/výšková nemoc nával slabosti, mdloby ap., který přepadá lidi i zvířata při dosažení velkých, nezvyklých výšek |
hovět | hovět svým vášním/zálibám/vkusu publika/svým slabostem |
náhlý | náhlá slabost |
omdlít | omdlít bolestí/slabostí/hrůzou |
podléhat | Nikdy nepodléhá slabostem. |
provázet | Chřipku provází celková slabost. |
bolavý | dotknout se bolavého místa nedostatku, slabosti |
citlivý | hrát na citlivou strunu vystihnout něčí slabost a využít ji k dosažení svého cíle |
lidský | Nic lidského mi není cizí. Mám všechny vlastnosti, nedostatky i slabosti příznačné pro lidi. |