Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • rytíř
  • hrabě
Odvozená slova
rytíř
Výklady
donkichot, hledí, Kamelot, klání, klenot, kolbiště, komtur, křižák1, minesengr, panoš, pasovat2, sir, templář, trubadúr, turnaj, velmistr, zbrojnoš
rytíř [rɪciːř̝]
mPodstatné jméno, mužský rod ~e(1. mn. ~i) Skloňování
1 feudální šlechtic (bojovník) pasováním zavázaný k určitým povinnostem; (později) příslušník nižší šlechty rytíř v brnění pasovat koho na rytíře vztahy mezi pány a rytíři blaničtí rytíři → mytologičtí ochránci národa rytíři kulatého stolu (v artušovských legendách) přen.přeneseně rytíř smutné postavy → Don Quijote rytíř bez bázně a hany2 příslušník některého bojovného církevního řádu templářský rytíř řád německých rytířů řád maltézských rytířů3 nositel určitého stupně některého řádu, vyznamenání rytíř čestné legie (ve Francii)rytířský [rɪciːř̝skiː]příd.Přídavné jméno(mn. -řští) Skloňování rytířské turnaje/​hry/​brnění rytířský stav rytířský řád rytířské chovánírytířsky [rɪciːř̝skɪ]přísl.Příslovce zachovat se (ke komu) rytířskyrytířství [rɪciːř̝stviː] -ísPodstatné jméno, střední rodSkloňování hrady z doby rytířství rytířství ducharytířstvo [rɪciːř̝stvo] -asPodstatné jméno, střední rod(6. j. -u; 2. mn. -řstev; 7. mn. -y) Skloňování
Výskyty jinde ve slovníku
bezhlavý
bezhlavý rytíř
brnění
rytíři v brnění
ctnost
občanské/lidské/rytířské/křesťanské ctnosti
cválat
Rytíři cválají krajinou na bujných ořích.
Kamelot
rytíři z Kamelotu
klání
rytířské klání
kolbiště
souboj rytířů na kolbišti
kulatý
rytíři kulatého stolu (v artušovské legendě)
obrněný
obrněný rytíř
panstvo
rozdělení vládních a soudních pravomocí mezi panstvo, rytíře a města
povýšit
být povýšen do rytířského stavu
přilba
rytíř v přilbě a brnění
řád
řád maltézských rytířů
řinčet
Rytíři řinčeli zbrojí.
slíbit
Rytíř slíbil králi poslušnost a věrnost.
stav
panský/rytířský/měšťanský/duchovní stav
šerm
Rytíři se cvičili v šermu.
templář
templářský rytíř/řád