Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
rozsvítit
Předpony
osvícený
,
rozsvítit
Odvozená slova
rozsvítit
rozsvítit
[rossviːcɪt]
dok.
Sloveso dokonavé
(
3. mn.
-í;
rozk.
-sviť;
trp.
-svícen;
přech. min.
-svítiv;
podst.
rozsvícení)
Časování
1
uvést
v
činnost
(
světelný
zdroj
)
rozsvítit
lampu
/
reflektory
rozsvítit
vánoční
stromeček
Rozsviť
!
2
(
řidč.
řidčeji
)
osvětlit
nějaký
prostor
rozsvítit
město
/
pavilon
na
výstavišti
rozsvítit
se
[rossviːcɪt]
dok.
Sloveso dokonavé
Časování
1
Pouliční
světla
se
rozsvítila.
2
zaplanout
(
uvnitř
)
světlem
3
(
hovor.
hovorově
expr.
expresivně
)
pochopit
něco
,
přijít
na
něco
Konečně
se
mu
rozsvítilo
(v
hlavě
)
.
rozsvícený
[rossviːtsεniː]
příd.
Přídavné jméno
Skloňování
rozsvícený
lustr
rozsvěcovat
[rossvjεtsovat]
ned.
Sloveso nedokonavé
(
1. j.
-uji,
hovor.
-uju;
3. mn.
-ují,
hovor.
-ujou;
rozk.
-uj;
přech. přít.
-uje)
Časování
rozsvěcet
[rossvjεtsεt]
ned.
Sloveso nedokonavé
(
3. mn.
-ejí, -í;
rozk.
-ej;
přech. přít.
-eje;
příd.
rozsvěcející)
Časování
Historie
