dok.Sloveso dokonavé(1. j. -řeknu; 3. mn. -řeknou; rozk. -řekni; 2. mn. -řekněte; čin. -řekl; přech. min. -řeknuv; podst. přeřeknutí) , přeříct se, přeříci seČasování
zkomolit, bezděky, chybně, vyslovit nebo zaměnit nějaké slovo, tvar
přeřeknout se na jevišti
přeřeknout se při přednesu básně
Když mluví moc rychle, vždycky se přeřekne.přeřeknutí [př̝εřεknuciː] -ísPodstatné jméno, střední rodSkloňování
trapné přeřeknutí
zapisovat si cizí přeřeknutíVýskyty jinde ve slovníku
opravit
Přeřekl se, ale nikdo ho neopravil.