Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
Hlas
  • přikurtovat
přikurtovat [př̝ɪkurtovat]
dok.(1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. min. -ovav) (hovor. expr.) Časování
pevně připoutat, připevnit přikurtovat pacienta popruhy k posteli Řidič barely přikurtoval pásem.přikurtovat se [př̝ɪkurtovat]dok.(hovor. expr.) Časování přikurtovat se bezpečnostními pásy