Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
osvědčit se
osvědčit
Odvozená slova
osvědčit
,
osvědčit se
Výklady
obstát
,
uplatnit
,
zklamat
osvědčit se
[osvjεtʧɪt]
dok.
Sloveso dokonavé
(
3. mn.
-í;
rozk.
-dč, -dči;
2. mn.
-dčte, -dčete;
přech. min.
-dčiv)
Časování
1
(
o
lidech
)
prokázat
náležité
,
potřebné
vlastnosti
,
zdatnost
,
obstát
osvědčit
se
jako
průvodce
osvědčit
se
ve
funkci
ředitele
/
při
práci
s
lidmi
2
(
o
věcech
,
jevech
)
ukázat
se
jako
vhodný
,
spolehlivý
,
vyhovující
Nový
stroj
/
vynález
se
osvědčil.
Nová
teorie
/
metoda
se
osvědčila.
Výskyty jinde ve slovníku
maturita
složit
maturitu
osvědčit
se
ostruha
vysloužit
si
ostruhy
osvědčit
se
,
vyznamenat
se
v
nějaké
činnosti
,
dočkat
se
odměny
služba
dělat
službu
(
o
věci
)
být
užitečný
,
osvědčovat
se
v
praxi
ap.
Historie