Hlas
  • osvědčit se
  • osvědčit
Odvozená slova
osvědčit, osvědčit se
Výklady
obstát, uplatnit, zklamat
osvědčit se [osvjεtʧɪt]
dok.Sloveso dokonavé(3. mn. -í; rozk. -dč, -dči; 2. mn. -dčte, -dčete; přech. min. -dčiv) Časování
1 (o lidech) prokázat náležité, potřebné vlastnosti, zdatnost, obstát osvědčit se jako průvodce osvědčit se ve funkci ředitele/​při práci s lidmi2 (o věcech, jevech) ukázat se jako vhodný, spolehlivý, vyhovující Nový stroj/​vynález se osvědčil. Nová teorie/​metoda se osvědčila.
Výskyty jinde ve slovníku
maturita
složit maturitu osvědčit se
ostruha
vysloužit si ostruhy osvědčit se, vyznamenat se v nějaké činnosti, dočkat se odměny
služba
dělat službu (o věci) být užitečný, osvědčovat se v praxi ap.