Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • nasvědčovat
Předpony
dosvědčit, nasvědčovat, osvědčit, přesvědčit, přisvědčit, usvědčit
Výklady
hovořit
nasvědčovat [nasvjεtʧovat]
ned.Sloveso nedokonavé(1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. přít. -uje) Časování
svědčit o pravděpodobnosti, možné existenci něčeho, poukazovat na něco Chování některých dětí nasvědčuje o špatné výchově. Výraz jejího obličeje nasvědčuje o nesnesitelných bolestech. Důkazy nasvědčují tomu, že oběť zemřela násilnou smrtí. Vše nasvědčuje tomu, že se rozešli.