Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
namítat
Předpony
namítat
,
omítnout
,
odmítnout
,
promítnout
,
zamítnout
Odvozená slova
namítat
namítat
[namiːtat]
ned.
Sloveso nedokonavé
(
přech. přít.
-aje)
Časování
projevovat
nesouhlas
uváděním
důvodů
,
výhrad
proti
někomu
,
něčemu
namítat
neplatnost
smlouvy
namítat
nezákonnost
rozhodnutí
Stále
něco
namítá.
To
přece
nemůžeme
stihnout
,
namítala.
Proti
tomu
nelze
nic
namítat.
namítání
[namiːtaːɲiː]
-í
s
Podstatné jméno, střední rod
Skloňování
namítnout
[namiːtnout]
dok.
Sloveso dokonavé
(
čin.
-tl,
hovor.
-tnul;
ž.
-tla;
přech. min.
-tnuv;
podst.
namítnutí)
Časování
Namítl
,
že
tenkrát
byla
jiná
doba.
Snažil
se
něco
namítnout.
Výskyty jinde ve slovníku
mlčet
Mlčení
znamená
souhlas.
Kdo
nic
nenamítá
,
souhlasí.
popel
neříct
ani
popel
neříct
vůbec
nic
,
nic
nenamítat
říct
neříct
ani
popel
neříct
vůbec
nic
,
nic
nenamítat
Historie
