cvik
nabýt zručnosti dlouholetým cvikem
dichotomie
dichotomický znak nabývá pouze dvou hodnot (ano, ne), které se navzájem vylučují
dramatický
Události nabyly na dramatičnosti.
duch
nabýt/pozbýt ducha
forma
nabýt určité formy
groteskní
Jeho strach nabývá groteskní podoby.
kombinatorní
ling. kombinatorní varianta výslovnostní odchylka fonému, která není významotvorná, podoba, kterou nabývá hláska v určitém zvukovém okolí (např. m ve slově tramvaj)
kontrakt
Kontrakt nabývá platnosti dnem podpisu obou zástupců.
neprávem
neprávem nabýt
odvozený
práv. Odvozeně lze nabýt vlastnictví jedině smlouvou.
oprávněný
oprávněně nabýt dědictví
přesvědčení
nabýt přesvědčení
rozměr
Škoda nabyla nečekaných rozměrů.
sebeúcta
znovu nabýt ztracenou sebeúctu
účinný
Zákon nabyl účinnosti.
určitý
nabývat na určitosti
vědomí
pozbýt/ztratit/nabýt vědomí
dech
chytit druhý dech nově nabýt energii, svěžest
hlava
zvednout hlavu nabýt sebevědomí, být smělejší, začít projevovat své odhodlání
chytit
chytit druhý dech nově nabýt energii, svěžest
křídlo
Narostla mu křídla. Nabyl síly, odvahy.
lehký
přísl. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Kdo získá majetek bez námahy, neváží si ho a nerozvážně utrácí, až o něj přijde.
napřímit
napřímit záda/hřbet/páteř nabýt (opět) sebedůvěry, hrdosti ap.
narůst
Narostla mu křídla. Nabyl síly, odvahy.
pozbýt
přísl. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Kdo získá majetek bez námahy, neváží si ho a nerozvážně utrácí, až o něj přijde.
přijít
přijít k sobě nabýt znovu vědomí, probrat se; (o zranění ap.) stávat se opět citlivým, začít znovu bolet
se
přijít k sobě nabýt znovu vědomí, probrat se; (o zranění ap.) stávat se opět citlivým, začít znovu bolet
víno
zrát jako víno postupem času se pořád zlepšovat, nabývat žádoucích vlastností
vztyčit
vztyčit hlavu (znovu) nabýt sebevědomí
