Hlas
  • nařknout
Předpony
nařknout, přiřknout, vyřknout
Odvozená slova
nařknout, nařčení
Výklady
denuncovat, uvalit
nařknout [nař̝knout]
dok.(rozk. -řkni; 2. mn. -řkněte; čin. -řkl, -řknul; ž. -řkla; trp. -řknut, -řčen; přech. min. -řknuv; podst. nařknutí, nařčení) Časování
obvinit (neprávem) Nařkli ho z krádeže. nařknout koho křivě/​bez důkazů Nařkl ho, že mu chodí za ženou.nařčení [nař̝ʧεɲiː], nařknutí [nař̝knuciː]sSkloňování bránit se/​čelit nařčenínařčený [nař̝ʧεniː]příd.Skloňování žena nařčená z čarodějnictví rezignování nařčeného politika
Výskyty jinde ve slovníku
lhář
nařknout/obvinit z lhářství
sexismus
obvinit/nařknout ze sexismu