Hlas
  • major
Výklady
Mjr, podplukovník, pplk.
major [major]
m ~a(1. mn. -ři, -rové) (voj.) Skloňování
vojenská hodnost o stupeň vyšší než kapitán major pěchoty/​letectva major u policie Byl povýšen na majora.
Výskyty jinde ve slovníku
nárameník
slavnostní nárameník majora/kapitána