Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • kohout
Domácí zvířata
pes, fena, štěně, kočka, kocour, kotě, dobytek, býk, vůl, kráva, tele, kanec, prase, prasnice, sele, koza, kozel, kůzle, kůň, hřebec, hříbě, klisna, osel, mezek, mula, ovce, beran, skopec, jehně, králík, drůbež, kohout, kuře, kachna, kačer, husa, houser, krůta, krocan, holub Zobrazit vše (+ 20)
Odvozená slova
kohout
Výklady
baterie, bidet, byreta, kapoun, kokrhat, kur, kuropění, kykyryký, pípa, stočit, točit, zakokrhat
kohout [koɦout]
mSkloňování
1 ~aživ.(1. mn. ~i) samec kura domácího s červeným hřebínkem na hlavě kokrhání kohouta pestře zbarvený kohout Galský kohout (jeden ze symbolů Francie) plechový/​větrný kohout → korouhvička ve tvaru kohouta země galského kohouta → Francie rudý/​červený/​ohnivý kohout → oheň, požár být (bojovný) jako kohout → reagovat (v diskusi ap.) přehnaně, překotně, bojovně2 ~aživ.(1. mn. ~i) (mysl.) samec dalších příbuzných ptáků tetřeví/​bažantí/​paví kohout3 ~unež.(6. j. ~u) (tech.) uzávěr přívodu plynu nebo kapaliny vodovodní/​plynový kohout odvodňovací/​vypouštěcí kohout profukovací/​odkalovací kohout4 ~aživ.(1. mn. ~i) (expr.) bojovný, vznětlivý člověk dva kohouti na jednom smetišti → dva dominantní jedinci v témže oboru, prostředí, nedokážou koexistovat a spolupracovat, sokové v láscekohoutí [koɦouciː]příd.Skloňování kohoutí hřebínek/​ostruha kohoutí zápasy text. kohoutí stopa (vzor tkaniny)kohoutek [koɦoutεk]mSkloňování1 -tkaživ.(1. mn. -tci, -tkové; 6. mn. -tcích) (zdrob.) mladý kohoutek bažantí kohoutek otevřít/​zavřít/​utáhnout kohoutek kohoutek se studenou/​teplou vodou Kohoutek kape. vodovodní kohoutek2 -tkunež.(6. j. -tku; 6. mn. -tcích) (tech.) část zbraně, jejímž natažením se aktivuje její palebný mechanismus natáhnout/​uvolnit kohoutek cvaknutí kohoutku Stiskem spouště zbraně dojde k uvolnění kohoutku.3 -tkunež.(6. j. -tku; 6. mn. -tcích) (zool.) rozhraní šíje a trupu některých zvířat kohoutek psa/​koně Dospělý pes měří v kohoutku 40 cm.kohoutkový [koɦoutkoviː]příd.(zdrob.) Skloňování kohoutková baterie kohoutková výška koně → výška od země ke kohoutku
Výskyty jinde ve slovníku
armatura
armatura potrubí (ventily, kohoutky ap.)
bažant
bažantí kohout/slepice/kuře
cvakat
Kohoutky ručnic cvakají.
hřeben
kohoutí hřeben hřebínek
hřeben
kohoutí hřebínek
kapání
kapání vodovodního kohoutku
kapat
hovor. V koupelně kape kohoutek.
klestit
klestit býka/kohouta
kykyryký
Kykyryký, zakokrhal kohout.
manometr
manometrový kohout/závit/ventil
načepýřit
Kohout načepýřil peří.
naplno
otevřít kohoutek naplno
natáhnout
natáhnout kohoutek u pistole
nechutný
Z kohoutku teče nechutná voda.
odmontovat
odmontovat sprchu/kohoutek
odpustit
nechat odpustit vodu z kohoutku
otočit
otočit kohoutkem (u topení)
plynový
plynový kohout
povolit
povolit šroub/kohoutek
prát
expr. Perou se jako dva kohouti/psi. ostře, do krve
připojit
připojit hadice ke kohoutku
přišroubovat
přišroubovat hadici ke kohoutu
rozpojit
rozpojovat hadice od kohoutů
sekat
Kohout bojovně seká zobákem.