Hlas
  • kecal
  • kecat
kecal [kεtsal]
m ~a(1. mn. ~ové; 4., 7. mn. ~y) Skloňování
1(expr.) člověk, který dlouze mluví o něčem Buď potichu, ty kecale!2(expr.) prolhaný člověk Nevěř tomu kecalovi!
Výskyty jinde ve slovníku
dát
nedat si do ničeho mluvit/kecat nepřipustit zásah někoho jiného
dohazovač
Nejznámějším dohazovačem je Kecal z Prodané nevěsty.
kecat
kecat nesmysly
kecat
Někdo z party kecal. prozradil to
kecat
kecat do života
kecat
Určitě mi kecá.
kecat
No nekecej! (při vyjádření podivu)
hlad
ob. kecat z hladu být velmi hladový; mluvit nesmysly kvůli hladu
kecat
kecat jako Palacký/Palackej hodně, bez přestávky mluvit
kecat
ob. kecat z hladu být velmi hladový; mluvit nesmysly kvůli hladu
nechat
nechat si mluvit/kecat nebránit se něčím připomínkám, poslouchat něčí rady a nechat se jimi ovlivňovat