Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • iritovat
Odvozená slova
iritovat, iritace
iritovat [ɪrɪtovat]
ned. i dok.Sloveso nedokonavé i dokonavé(1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. přít. -uje; přech. min. -ovav) Časování
dráždit, podráždit; znervózňovat, znervóznit; rozčilovat, rozčílit iritovat koho hloupými řečmi Jeho přístup mě irituje.iritující [ɪrɪtujiːtsiː]příd.Přídavné jménoSkloňování iritující otázka iritující zvyk
Výskyty jinde ve slovníku
bordel
zhrub. bordel jako v tanku velký a iritující nepořádek
tank
zhrub. bordel jako v tanku velký a iritující nepořádek