Hlas
  • hajzl
hajzl [ɦajzl̩]
mPodstatné jméno, mužský rod(vulg.vulgárně) Skloňování
1 ~unež.(6. j. ~u; 1., 4., 7. mn. ~y) záchod jít na hajzl Do hajzlu! (nadávka) zhrub.zhruběle být v prdeli/​hajzlu → (o člověku) být ve velmi špatné, bezvýchodné situaci; (o možnosti, věci ap.) být zmařený, zničený vulg.vulgárně Jdi/​Běž (s tím) do prdele/​hajzlu! → Neobtěžuj mě (s tím). vulg.vulgárně Jde to do hajzlu. → Nevyvíjí se to dobře, je to marné a spěje to k zániku. zhrub.zhruběle Na posranýho i záchod/​hajzl/​kadibudka spadne. → Když se začne něco kazit, kazí se všechno.2 ~aživ.(1. mn. ~i, ~ové; 4., 7. mn. ~y) špatný, mizerný člověk; syn. darebák, lump chovat se jako hajzl Ty hajzle! Hajzl jeden! Je to hnusnej hajzl.
Výskyty jinde ve slovníku
běžet
vulg. Jdi/Běž (s tím) do prdele/hajzlu! Neobtěžuj mě (s tím).
posrat
zhrub. Na posranýho i záchod/hajzl/kadibudka spadne. Když se začne něco kazit, kazí se všechno.
prdel
vulg. Jdi/Běž (s tím) do prdele/hajzlu! Neobtěžuj mě (s tím).
prdel
poslat do hajzlu/do prdele hrubě a rázně někoho odmítnout, vyhodit