Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • doručit
Předpony
doručit, doporučit, zaručit
Odvozená slova
doručit
Výklady
datagram, dobírka, dodejka, dojít, doručenka, doručné, dostat, došlý, e-mail, objednávka, odchozí, posel, přijít, připutovat, schránka, telegraf, závoz
doručit [doruʧɪt]
dok.Sloveso dokonavé(3. mn. -í; přech. min. -iv) Časování
dopravit, odevzdat zásilku ap. adresátovi nebo na určené místo doručit dopis/​balík/​telegram doručit obsílku/​žalobu adresátovi doručit přihlášku/​žádost (poštou) doručit dopis osobnědoručení [doruʧεɲiː] -ísPodstatné jméno, střední rodSkloňování expresní doručení zásilkydoručený [doruʧεniː]příd.Přídavné jménoSkloňování doručená SMS zprávadoručitelný [doruʧɪtεlniː]příd.Přídavné jménoSkloňování doručitelná zásilkadoručovat [doruʧovat]ned.Sloveso nedokonavé(1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. přít. -uje) Časování doručovat komu poštu domů/​do zaměstnánídoručování [doruʧovaːɲiː] -ísPodstatné jméno, střední rodSkloňování doručování elektronické poštydoručovací [doruʧovatsiː]příd.Přídavné jménoSkloňování doručovací adresa
Výskyty jinde ve slovníku
adresa
doručit na adresu
fejk
Objednané a doručené zboží byl fake.
kurýr
Zásilku převezme a doručí kurýr.
náhradní
náhradní doručení poštovní zásilky
nedoručitelný
nedoručitelný dopis/e-mail
objednávka
dopravit/doručit objednávku
obsílka
dostat/doručit obsílku
odesílatel
Nedoručená zásilka bude vrácena odesílateli.
průkazný
Žádost je nutno průkazně doručit adresátovi.
přednost
přednostní zásilka/dodávka/doručení
přinést
přinést dopis/balík doručit