Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • docent
Odvozená slova
docent
Výklady
doc., docentura, habilitace
docent [dotsεnt]
mPodstatné jméno, mužský rod ~a(1. mn. ~i) Skloňování
vědecko-pedagogická hodnost a titul vysokoškolského učitele, nižší než profesor a vyšší než odborný asistent (zkr. doc.); vysokoškolský učitel s touto hodností a titulem být jmenován docentem dř.dříve soukromý docentdocentka [dotsεntka] -yžPodstatné jméno, ženský rod(2. mn. -ntek) Skloňování docentka jaderné fyziky/​sociologiedocentský [dotsεntskiː]příd.Přídavné jméno(mn. -ntští) Skloňování docentský tituldocentství [dotsεntstviː] -ísPodstatné jméno, střední rod(řidč.řidčeji) Skloňování dosažení docentství gratulovat k docentství (komu)
Výskyty jinde ve slovníku
habilitovat
právo habilitovat docenty