Hlas
  • břečka
břečka [břεʧka]
žPodstatné jméno, ženský rod -y(2. mn. -ček) Skloňování
1 řídká kašovitá špinavá hmota sněhová/​blátivá břečka brodit se břečkou jízda v břečce Ze sněhu byla mokrá břečka.2(hanl.hanlivě) nápoj, tekutina špatné jakosti To pivo je ale břečka. pít/​vařit břečku
Výskyty jinde ve slovníku
rozplizlý
rozplizlá břečka/hmota