Hlas
  • blahobyt
Odvozená slova
blahobyt
Části slova
blaho, bytný
Výklady
blaho, blahobyt, nadbytek
blahobyt [blaɦobɪt]
mPodstatné jméno, mužský rod ~u(6. j. ~u, ~ě) Skloňování
dostatek nebo nadbytek všeho potřebného k životu; syn. hojnost, bohatství žít v blahobytu blahobyt společnosti/​rodinyblahobytný [blaɦobɪtniː]příd.Přídavné jménoSkloňování svědčící o blahobytu, prozrazující blahobyt
Výskyty jinde ve slovníku
hmotný
hmotný blahobyt
hojný
léta hojnosti bohatství, blahobytu
baron
žít si jako kníže(pán)/baron/lord žít v přepychu, blahobytu, v pohodlí
kníže
žít si jako kníže(pán)/baron/lord žít v přepychu, blahobytu, v pohodlí
léto
bibl. sedm let tučných a sedm (let) hubených období blahobytu, rozvoje vystřídané obdobím nouze, nezdaru
léto
milostivé léto v židovské tradici období jednou za sedm nebo padesát let, kdy se neobdělávala země, propouštěli se otroci a odpouštěly dluhy; období, během nějž mohou římskokatoličtí věřící za splnění určitých podmínek získat odpuštění trestů za hříchy; období příznivého ovzduší, nálady, blahobytu
lord
žít si jako kníže(pán)/baron/lord žít v přepychu, blahobytu, v pohodlí
milostivý
milostivé léto v židovské tradici období jednou za sedm nebo padesát let, kdy se neobdělávala země, propouštěli se otroci a odpouštěly dluhy; období, během nějž mohou římskokatoličtí věřící za splnění určitých podmínek získat odpuštění trestů za hříchy; období příznivého ovzduší, nálady, blahobytu