Hlas
  • akorát1
  • akorát2
  • akorát3
akorát1 [akoraːt]
přísl.Příslovce(hovor.hovorově)
přesně, v odpovídající době, velikosti, množství ap. Přišel akorát v poledne. Zítra to bude akorát rok, co jsme se seznámili. Kabát i kalhoty jsou mu akorát. Pokoj je velký tak akorát. Mám toho akorát dost. iron.ironicky Na to mám tak akorát náladu.
Výskyty jinde ve slovníku
akorát
Akorát to neudělám!
akorát
Vrátil se akorát na svačinu.
akorát
Domů se chodí akorát vyspat.
akorát
Stovku ti nepůjčím, mám akorát deset korun.
akorát
Akorát se mi na to podívej.
akorát
Půjčil mu akorát tričko.
akorát
(ve funkci spojky) Nikdo další tu není, akorát my čtyři.
akorát
(ve funkci spojky) Neodpověděl, akorát se usmíval.
akorát
Takhle se akorát nastydneš!