Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
Hlas
  • třít
  • tržit
  • trnout
  • trpět
  • trčet
  • taxa
  • trs
  • trn
  • trh1
  • trh2
Předpony
třít, vytřít, otřít, potřít, přetřít, protřít, rozetřít, setřít, utřít, vetřít, zatřít
Odvozená slova
třít
třít [tř̝iːt]
ned.(3. j. tře; 3. mn. třou; rozk. tři; čin. třel; přech. přít. tra, tře; podst. tření) Časování
1 s lehkým tlakem opakovaně přejíždět po povrchu třít (si) zmrzlé ruce třít (si) tělo ručníkem třít svědivé místo2 s tlakem přejíždět nějakým nástrojem a tím rozmělňovat třít máslo/​žloutky/​koření třít těsto třít/​mít bídu (s nouzí)/​nouzi (s bídou) → žít chudě, ubozetřít se [tř̝iːt]ned.Časování1 s lehkým tlakem opakovaně se dotýkat Pes se třel pánovi o nohu.2 vypouštět jikry nebo mlíčí k oplodnění Lososi se právě třou.třený [tř̝εniː]příd.Skloňování třená bábovka třené těstotřecí [tř̝εtsiː]příd.Skloňování1 založený na třecí síle fyz. třecí odpor2 sloužící, určený k tření třecí plocha → místo dotyku; přen. příčina neshod, svárů