Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
čep
cep
lep
pop
1
pop
2
pop
3
péct
pepřit
pepř
tepat
tep
prát
pec
Odvozená slova
čep
čep
[ʧεp]
m
Podstatné jméno, mužský rod
~u
(
6. j.
~u;
1., 4., 7. mn.
~y)
Skloňování
1
(
tech.
technika
)
opěrná
nebo
nosná
část
hřídele
uložená
v
ložisku
čep
klikové
hřídele
Kolo
se
otáčí
v
čepech.
ložiskový
čep
válcový
/
kulový
/
kuželový
/
otočný
čep
radiální
/
axiální
čep
2
(
tech.
technika
)
výčnělek
umožňující
pevné
spojení
nebo
otáčení
provést
spojení
na
čep
3
(
anat.
anatomie
)
výčnělek
čepovce
,
kolem
něhož
se
otáčí
první
krční
obratel
4
dřevěná
zátka
v
sudu
vyrazit
čep
pivo
od
čepu
→
čerstvé
5
dřevěná
ucpávka
uzavírající
odpadní
rouru
rybníka
6
(
med.
medicína
)
povrchové
poškození
tkáně
jdoucí
kuželovitě
do
hloubky
čep
na
mandlích
čepový
[ʧεpoviː]
příd.
Přídavné jméno
Skloňování
čepový
spoj
čepová
spojka
Historie