zájm. os.Zájmeno osobní() (pro 3. os. j., mn.)Skloňování
označuje osobu (mimo mluvčího a adresáta) nebo věc, o které už byla řeč nebo která se rozumí ze souvislosti on a jeho žena O tom jsme věděli jen on a já. on se svými rodiči To zařídil on, manžel. Chtěl by být jako on. To je ona! On o tom vůbec neví. Co on je zač? Proč zrovna ona? Řekneš mu to? Chodí s ní už dva roky. V tom se nevyzná ani on sám. Nespoléhej na ni. Nechci s nimi mít nic společného. Slyšels ji? Jemu to nevadí. Ono to ale není k smíchu. Vidíš je snad někde? Vždyť ona neumí slovo česky. Já se dřu, a oni si koukají na televizi! Podívej se, on pláče. Od nich neznám nikoho. → z jejich rodiny, pracoviště ap. ob.obecný jazyk hanl.hanlivě Ono to umí taky mluvit! expr.expresivně Ono se nám to pokakalo. expr.expresivně Ona má ale kliku! On tak mít peníze! Má tři děti a vůbec se o ně nestará. žert.žertovně Já o voze a on o koze. → Každý mluvíme o něčem jiném a nemá smysl pokračovat, protože se nedohodneme. přísl. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. → Kdo si chce někoho získat, ukazuje mu vše jen z té lepší stránky. přísl. Kdo chce kam, pomozme mu tam. → Pokud si někdo nenechá poradit, nelze mu pomoct.
