fantóm m živ. i než. ~a, ~u(3., 6. j. ~ovi, ~u; 4. j. -ma, -m; 1. mn. ~i, ~y; 4., 7. mn. ~y) Skloňování
1
ztělesněný výtvor obrazotvornosti; syn. přelud, přízrak, vidina
honit se za fantomy
vidět fantomy
vyvolat děsivé/strašidelné fantomy
mít strach z fantomů
fantom svobody
V dětství nás děsily různé fantomy.
Fantom opery (román G. Lerouxe)2 ~unež.(6. j. ~u) (med.)
umělé zařízení simulující tvar, polohu nebo činnost lidského těla nebo jeho části
resuscitační fantom3 -unež.(6. j. ~u) (slang.) (elektr.)
přídavný okruh vytvořený ze dvou přísně symetrických kmenových okruhůfantomový [fantomoviː]fantómový příd.Skloňování
fantomová laboratoř
med. fantomová bolest → bolest (např. tepla, doteku ap.) vnímaná pacientem v amputované části těla