fantóm m živ. i než. ~a, ~u(3., 6. j. ~ovi, ~u; 4. j. -ma, -m; 1. mn. ~i, ~y; 4., 7. mn. ~y) Skloňování
ztělesněný výtvor obrazotvornosti; syn. přelud, přízrak, vidina honit se za fantomy vidět fantomy vyvolat děsivé/strašidelné fantomy mít strach z fantomů fantom svobody V dětství nás děsily různé fantomy. Fantom opery (román G. Lerouxe)2 ~unež.(6. j. ~u) (med.) umělé zařízení simulující tvar, polohu nebo činnost lidského těla nebo jeho části resuscitační fantom3 -unež.(6. j. ~u) (slang.) (elektr.) přídavný okruh vytvořený ze dvou přísně symetrických kmenových okruhůfantomový [fantomoviː]fantómový příd.Skloňování fantomová laboratoř med. fantomová bolest → bolest (např. tepla, doteku ap.) vnímaná pacientem v amputované části těla