Hlas
  • blud
  • bluma
  • bloudit
blud [blut]
m ~u(6. j. ~u) Skloňování
1 nepravdivé tvrzení, nepodložený fakt, nesmysl Poznal svůj blud. vyvést koho z bludu Co mi to tu vykládáš za bludy?2(psych., med.) chorobné, mylné, nevývratné přesvědčení, které neodpovídá skutečnosti paranoidní bludy