- číst
- afta
- ETA
- atak
- ataka
- ataka
- ara
- auto
- akta
- tao
- sto
- aha
- ta
- ten
Předpony
číst, dočíst, načíst, odčíst, odečíst, přečíst (si), přičíst, pročíst (si), sečíst, vyčíst
Odvozená slova
číst, čítat, čtení
ned.Sloveso nedokonavé(1. j. čtu; rozk. čti; 2. mn. čtěte; čin. četl; ž. četla, čtla; trp. čten; přech. přít. čta) Časování
vnímat zrakem napsaný text a rozumět jeho smyslu, popř. to říkat nahlas učit se číst číst celé dny číst si v duchu/nahlas číst knihu číst dětem pohádku Četl o tom v novinách. přen.přeneseně číst mapu/z mapy → rozumět jejímu zobrazení přen.přeneseně číst noty/z not přen.přeneseně číst stopy → poznat a sledovat stopy zvěře, člověka číst (co) mezi řádky → domýšlet si něco z náznaků, vnímat skrytý smysl2 rozpoznávat z vnějších projevů člověka jeho postoje Četl jí z očí každé přání. číst (komu) myšlenky → uhodnout, co si někdo myslí; přemýšlet stejně jako někdo3 hádat podle určitých znaků budoucnost; syn. věštit číst (komu) z ruky číst budoucnost z karet/hvězdčtený [ʧtεniː]příd.Přídavné jménoSkloňování čtený autor → mající hodně čtenářů div.divadelnictví čtená zkouška → divadelní zkouška, při které se role jen čtoučtenost [ʧtεnost] ~ižPodstatné jméno, ženský rodSkloňování ~i počet, podíl lidí, kteří čtou konkrétní titul (knihu, časopis, rubriku), žánr, spisovatele ap. výzkumy čtenosti tiskučítávat [ʧiːtaːvat]ned.Sloveso nedokonavé(přech. přít. -aje) Časování Teta mu čítávala z oblíbené knížky. Čítával jsem Jacka Londona.
