spoj. souř.Spojka souřadicí
slučuje v kladné větě těsněji než spojka a dva nebo více větných členů stejné platnosti, zejm. jde-li o výrazy vyjadřující představy nějak vnitřně spjaté nebo navzájem se doplňující Manželé spolu snášejí dobré i zlé. Jsou známy příčiny, jakož i následky. dnem i nocí → neustále (věnovat se čemu) tělem i duší → cele2 (ve spojení i – i) vyjadřuje zdůraznění větného členu nebo věty zdvojením spojky Dělá si legraci i ze sebe, i z druhých.3 rozšiřuje platnost příslušného tvrzení na další případpřed i se píše čárka Blahopřáli mu všichni kolegové, i nadřízený. Dostal nejen důtku třídního učitele, ale i ředitele školy.4 zdůrazňuje větný člen ve spojení s předložkou s, sepřed i se čárka nepíše Přišel i s partnerkou.5 rozšiřuje platnost příslušného tvrzení i na případ, o kterém bychom to nepředpokládalipřed i se čárka nepíše To se týká i tebe. I ty sis stěžoval? I mistr tesař se (někdy) utne. → I odborník nebo zkušený člověk se také občas mýlí nebo udělá chybu.6 (zprav. jako součást spojovacích přípustkových výrazů i když, i kdyby, třeba i, byť i) vymezuje nejzazší okolnost, za níž platí druhá část výpovědi, někdy i nečekaněpřed i nebo spojovacím výrazem s i se píše čárka Šli na výlet, i když pršelo. Odpustila by mu, i kdyby ji podvedl.7 (často ve spojení se zdůrazňujícími příslovci ba i, ano i, dokonce i) zvlášť vytýká, zesiluje, stupňuje některý větný členpřed i nebo spojením s i se píše čárka Všichni se mu posmívali, ba i nejlepší kamarád. Mluvil hlasitě, ba i křičel.
