Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • veto
veto [vεto]
sPodstatné jméno, střední rod -a(6. j. -u) (kniž.knižně, odb.odborně) Skloňování
projev nesouhlasu, který může znemožnit uskutečnění něčeho, odvrátit rozhodnutí vyslovit veto proti zákonu uplatnit právo veta mít právo veta → umožňující zrušit platnost usnesení vícečlenného orgánu nesouhlasem jedince Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto. veto prezidenta republiky absolutní/​suspenzivní veto