1
vyjadřuje směřování zevnitř něčeho vystoupit z vlaku vytrysknout ze země nedostat ze sebe slova přinést co ze sklepa/skříně vytáhnout rybu z vody vystoupit z řady ze srdce → upřímně; opravdově z druhé ruky → jako druhý majitel; zprostředkovaně koukat komu z očí → být z jeho výrazu patrný mluvit komu z duše/srdce → vyjádřit něčí pocity, neprojevené myšlenky jít z ruky do ruky (obraz ap.) → být všemi obdivovaný, být předmětem zájmu všech mít z pekla štěstí → mít neočekávaný úspěch, nezasloužené, velké štěstí být jako by komu z oka vypadl → být někomu velmi podobný2 vyjadřuje směřování z nějakého prostorového východiska z pravé strany vzít co ze stolu zvednout co ze země pozdrav z výletu Vlak odjíždí z prvního nástupiště. vstát z postele jíst z talíře jít z práce utírat si pot z čela svléct ze sebe co sejít z cesty převod z účtu na účet odejít/utéct z domova z ptačí/žabí perspektivy nevědět jak z místa → být naprosto bezradný mluvit z cesty → mluvit nesmyslně, nesouvisle snést komu modré z nebe → být ochoten někomu splnit všechna přání, přinést, sehnat někomu něco horlivě a obětavě přísl. Sejde z očí, sejde z mysli. → Když se lidé delší dobu nevídají, zapomenou na sebe.3 vyjadřuje směřování shora dolůchceme-li zdůraznit směřování z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, můžeme užít i předložku s jet z kopce spadnout ze schodů/z koně skočit ze stromu sport. skoky z věže/prkna Jde to s ním z kopce. → Daří se mu čím dál tím hůř.4 vyjadřuje původ, vznik ap. vylíhnout se z vejce nálezy ze středověku pocházet z dobré rodiny být/pocházet z Moravy vzpomínky z mládí dopis ze dne... Jiří z Poděbrad5 vyjadřuje zdroj, odkud se čerpá citáty z klasiků hrát z not mluvit ze sna Nemá to ze své hlavy.6 označuje materiál, z kterého je něco vytvořeno lisovat víno z hroznů konstrukce z oceli skříň složená z dílů vyřezat sošku ze dřeva7 označuje zdroj užitku, prospěchu (ne)mít z čeho být živ výtěžek z prodeje čerpat ze zkušeností žít z úspor Co z toho máš?8 vyjadřuje východisko změny, vývoje převést firmu z otce na syna přeložit text z ruštiny do češtiny Z přátel se stali nepřátelé. Nebude z toho nic. Z toho mračna nezaprší. → Z toho nic nebude, to se (pravděpodobně) neuskuteční. dělat z nouze ctnost → vydávat něco dosud neuspokojivého za úspěch, výhodu9 vyjadřuje časové východisko nebo určení času ze začátku den ze dne z jara z počátku ze dne na den → náhle10 vyjadřuje prostředek, nástroj, jehož prostřednictvím se něco děje střílet z pistole kouřit z dýmky rána jako z děla → ohlušující11 vyjadřuje celek, z kterého se něco vyděluje jeden z mnoha/prvních (zaměstnanců) jeden z přítomných nejstarší z dětí Nic z toho není pravda. polovina ze čtyř Není z čeho vybírat. mít z čeho dávat ze všeho nejvíc/nejraději/nejdřív12 vyjadřuje stav, odkud se uskutečňuje vymanění, zbavení, opuštění ap. vyváznout z nebezpečí propustit koho ze služby sesadit koho z funkce stáhnout vadný výrobek z prodeje neztrácet co ze zřetele vyjít z módy procitnout ze sna → probudit se; začít vnímat skutečnost vstát z mrtvých → obživnout, být vzkříšen; nečekaně se uzdravit z těžké nemoci; prožít znovuuznání, znovuvzkříšení schopností, být rehabilitován ap.; nechat se po dlouhé době vidět nebo o sobě dát vědět13 vyjadřuje způsob, průvodní okolnosti činnosti bojovat ze všech sil znát koho/co ze zkušenosti/doslechu z velké části počítat co z hlavy z ničeho nic → náhle žít z ruky do huby → žít chudě, mít jen málo peněz a utrácet je jen za nejnutnější věci sypat co z rukávu → lehce, snadno, hbitě odpovídat, něco říkat z jedné vody (načisto) → naráz, najednou, bez propracovávání nebo promýšlení14 vyjadřuje příčinu něčeho nebo pohnutku k něčemu radovat se ze života dárek z lásky udělat co z přinucení strach z neznámého dělat co z dobré vůle Není z toho moudrý. nemoc z povolání15 vyjadřuje měřítko hodnocení Z přízvuku se pozná, že je Slovák. Z toho je vidět, že...16 vyjadřuje vztahy mezi dějem a předmětem usvědčit koho z vraždy zpovídat se z hříchů voják z povolání daň z příjmu 