mPodstatné jméno, mužský rod ~u(6. j. ~u, ~e; 1., 4., 7. mn. ~y) Skloňování
souvislá řada okamžiků (měřená roky, dny atd.), posloupnost všeho bytí Čas plyne/běží/letí/pokročil. jarní/letní/podzimní/zimní čas → období čas žní/prázdnin/míru čas dětství/zralosti trávit/ztrácet čas čím plýtvat časem získat čas závod s časem prostor a čas To ukáže čas. To je jen ztráta času. Čas zhojí/zahojí všechny rány. → Postupem času každý smutek přebolí, za nějaký čas bude lépe. zabíjet čas (čím) → vyplňovat volné chvíle (něčím, co není nutné) Čas hraje/pracuje pro koho/co. → Někdo je ve výhodě, protože měl na přípravu víc času, zbývá mu víc času. zub času → dlouhé trvání, dlouhá existence (způsobující stárnutí, chátrání) Čas je nejlepší lékař. → Postupem času každý smutek přebolí, za nějaký čas bude lépe. Čas jsou peníze. → Čas je potřeba účelně využít, otálení znamená finanční ztrátu.2 objektivní způsob měření a určování posloupnosti dění podle určité úmluvy hlásit přesný čas změna času místní/středoevropský/letní/zimní čas světový/greenwichský čas → standardní mezinárodní čas čistý čas → doba vykonávání určité činnosti, do které se nezapočítávají přestávky, přerušení ap.3 blíže neurčený časový úsek pracovní/volný čas čas prázdnin/dovolených/sklizně Nějaký čas se o tom nemluvilo. po čase → po určité době za čas (i začas) → po určité době před nějakým časem → před nějakou dobou čas od času → občas jednou za čas → málokdy jeden čas → v určité době svého času (byli přátelé) → kdysi, jednou toho času → v současné, přítomné době; v příslušné minulé době před časem → před nějakou dobou, nedávno v pravý čas → ve vhodné chvíli hezký čas (se neukázal) → hodně dlouho4 doba vhodná k vykonání nějaké činnosti, potřeby, úkolu ap. čas k jídlu čas oběda čas na učení Už je čas jít domů. Je/Máme dost času. To má ještě čas. Je na čase, aby... Na vdávání máš ještě čas. Máj – lásky čas. Všechno má svůj čas. → Vše se stane ve správnou dobu. Čas k dílu, čas k jídlu. → Kdo pracoval, zaslouží si občerstvení. přísl. Dočkej času jako husa klasu. → Buď trpělivý. dát si na čas/načas (s čím) → vykonávat něco pomalu, nepospíchat být ve správný čas na správném místě → získat výhody ze své přítomnosti někde5 doba vyhrazená pro vykonání něčeho Je čas... čas odjezdu/odletu vzít si čas na rozmyšlenou nejvyšší čas dělat přes čas → pracovat déle, než ukládá běžná pracovní doba6 doba, kterou člověk může trávit podle svého rozhodnutí a uvážení (ne)mít čas pro/na koho/co Máš chvilku času? Máš dnes večer čas? mít dost času nemít času nazbyt udělat si čas (na koho/co) volný čas → doba určená pro zábavu, odpočinek ap.7(sport.sportovní výraz) měřený počet časových jednotek potřebných k jistému výkonu měřit čas komu zaběhnout nejlepší čas dosáhnout dobrého/pěkného/lepšího/špatného/průměrného času běhat na čas zvítězit v rekordním čase8(ling.lingvistika) mluvnická kategorie, která označuje vztah děje k okamžiku projevu nebo k jinému ději čas přítomný/minulý/budoucí čas předminulý/předpřítomný/předbudoucí prostý/průběhový čas souslednost časů9časy poměry, okolnosti, doba dobré/zlé/lepší/horší časy schovat si co na horší časy Časy jsou zlé. To bývaly časy! za našich/mých časů staré zlaté/dobré časy za starých časů → v dřívější době za oněch časů → v dávné době Časy se mění a my se měníme s nimi. → Zvyklosti ap. se postupem času mění a my se jim přizpůsobujeme. Blýská se na (lepší) časy. → Hlásí se brzká změna poměrů k lepšímu.časový [ʧasoviː]příd.Přídavné jménoSkloňování časový údaj/interval/rozvrh/odstup časový rozdíl časové rozpětí dostat se do časové tísně být v časovém presu → mít nedostatek času časové znamení → signál oznamující přesný čas časová mzda geogr.geografie časové pásmo → oblast kolem určitého poledníku, kde se používá stejný čas časový posun → změna času při přechodu časových pásem tech.technika časový spínač/zámek ling.lingvistika vedlejší věta časová ling.lingvistika posloupnost časováčasově [ʧasovjε]přísl.Příslovce časově náročné povolání časově na sebe navazovat časově omezený úsek → vzhledem k časučásek [ʧaːsεk] -skumPodstatné jméno, mužský rod(6. j. -sku; 6. mn. -scích, -skách) (zdrob.zdrobněle, expr.expresivně) Skloňování Nějaký čásek se živil jako zloděj.
