Hlas
  • po
  • pojit
po [po]
předl.Předložka
1s 6. p. vyjadřuje následnost v čase nebo v pořadí zůstat/​být po škole po obědě po letech po několika hodinách Po zaznění zvukového signálu zanechte vzkaz. Je po sezoně. být po nemoci Odcházeli jeden po druhém. Je po všem. → Vše skončilo. Má po starostech. Až po vás. (při dávání přednosti) Je po něm. → Je mrtvý. po čase2s 6. p. vyjadřuje míru, členění splácet dluh po částech brát schody po třech3s 6. p. za jednu část prodávat pohlednice po deseti korunách Dostali po stovce.4s 6. p. vyjadřuje místní, časové členění děje hledat po kapsách drobné pracovat po nocích chodit po hospodách5s 6. p. vyjadřuje směřování po povrchu zhrub.zhruběle dostat po hubě (od koho) chodit po koberci v botách přecházet po pokoji po celém světě po stranách Po tváři jí stéká slza. pohladit koho po vlasech Jde to jako po másle. → Vyvíjí se to lehce, hladce, bez potíží a podle plánu. přísl. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. → Je běžné, že se v životě člověka vyskytne nějaké neštěstí.6s 6. p. vyjadřuje způsob nebo okolnost, za které se něco děje zkoušet to s kým po dobrém i po zlém žít po staru (i postaru) obléct se po domácku (i podomácku) kuře po mexicku Udělám to po svém. po případě (i popřípadě) → eventuálně pozorovat koho/​co po očku → dívat se pokradmu, nenápadně, koutkem oka7(až) po se 4. p. vyjadřuje prostorovou nebo časovou hranici zabořit se (až) po kolena do sněhu Přeložil text až po desátou větu. zamilovat se po uši (do koho) → slepě se zamilovat mít koho/​čeho (až) po krk → být někým, něčím přesycený, znechucený, unavený8 (ve spojení s číslovkou násobnou)se 4. p. vyjadřuje časové pořadí po prvé v životě po každé po páté Už se mu to stalo po několikáté.9se 4. p. vyjadřuje časové rozpětí po celé léto po několik dní po staletí/​celý rok Po cestě se naučil slovíčka.10s 6. p. vyjadřuje, že pohyb nebo jiný děj probíhá v určitém směru (zprav. směrem dolů) nebo směrem shodným s normálním plavat po proudu jít po stopě jít po turistických značkách jít si po svém/​své práci lapat po dechu11s 6. p. vyjadřuje vazbu u sloves nebo dějových jmen s významem různých duševních hnutí a volních projevů toužit po lásce pátrat po pachateli poptávka po zboží dívat se po chlapcích být (komu) po ruce → být připraven někomu pomoct, být někomu k dispozici12s 6. p. vyjadřuje původního vlastníka, zdroj zdědit dům po otci nosit šaty po sestře vdova po králi Je mu špatně po alkoholu. díra po cigaretě13s 6. p. vyjadřuje shodu s něčím mít oči po matce vonět po hořkých mandlích jmenovat se po otci Vzteká se, protože není po jeho. po pravdě řečeno (i popravdě) být po vůli komu → vyhovět přání někoho, poslechnout ho; sexuálně se někomu podrobit nebýt komu po chuti → nebýt někomu příjemný, nelíbit se někomu14s 6. p. vyjadřuje prostředek, nástroj, pomůcku, prostředníka, jehož pomocí se něco uskutečňuje jít po špičkách skákat po jedné noze poslat vzkaz po bratrovi hovořit (s kým) po telefonu rozhlas po drátě říct komu co po lopatě → velmi jasně, aby to snadno pochopil15s 6. p. vyjadřuje vztah, zřetel Po stylistické stránce je práce v pořádku. hovor.hovorově Co je nám po tom? → do toho hovor.hovorově Nic po něm není. → Není ve své kůži. (vymřít) po přeslici → (o rodu) (vymřít) posledním ženským potomkem (vymřít) po meči → (o rodu) (vymřít) posledním mužským potomkem16s 6. p. vyjadřuje znak, podle kterého něco poznáváme, rozeznáváme ap. odměnit koho po zásluze poznat koho po hlase