Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • pardon1
  • pardon2
pardon1 [pardon]
mPodstatné jméno, mužský rod ~u(6. j. ~u) Skloňování
(hovor.hovorově) odpuštění; prominutí odsoudit koho bez pardonu → nemilosrdně
Výskyty jinde ve slovníku
pardon
Pardon, neuhodil jsem vás?
pardon
Pardon, pustíte mě dál?
chtít
chtít bez pardonu něco od někoho nesmlouvavě vyžadovat