Slovník současné
češtinySlovník českých
synonymPravidla českého
pravopisuObrázkový
slovníkGramatika
češtinyNástroje
 
Hlas
  • nahoře
Výklady
bečka, berle, hlavička, homole, horní, hořejší, kbelík, klanice, kýbl, láhev, navrch1, navrchu, nosit, pergola, stroček, strom, vrchní
nahoře [naɦořε]
přísl.
1 na výše položeném místě být nahoře v seznamu → na začátku nahoře na skříni Byl hned nahoře. (na stromě ap.) Učí se nahoře. → v patře Cestuje teď někde nahoře. → na severu Seznam je v hromádce hned nahoře. být jednou dole, jednou nahoře → mít úspěch i neúspěch, a tedy i průměrné, občasné štěstí nahoře bez → bez podprsenky2(hovor.) na místě (společensky, úředně ap.) výše postaveném přimluvit se nahoře za koho/​co Věc se řeší nahoře. → ve vedení ap. být nahoře → být na společensky vysokém místě3 (v knize, spise ap.) dříve Jak už je nahoře uvedeno. Je to zmíněno nahoře.
Výskyty jinde ve slovníku
bez
hovor. opalovat se nahoře bez bez podprsenky
dvojka
dvojka vpravo nahoře druhý zub v pořadí (od středu), řezák
jednou
Jednou jsi dole, jednou nahoře.
dole
být jednou dole, jednou nahoře mít úspěch i neúspěch, a tedy i průměrné, občasné štěstí