Hlas
[buː]
citosl., búú
1 označuje táhlý temný zvuk vydávaný hovězím dobytkem , zabučela za ním kráva. neříct ani nic neříct2 označuje dětský pláč, nářek Rozbila se mi hračka, búú!3 vyjadřuje nespokojenost, zklamání z něčího výkonu, odmítnutí Zpěvák zpíval falešně, a tak ho publikum vyprovodilobúú!