Hesla
z, zeobrátitobrátit sezobrazitzobrazit sezkrátitztratitztratit sezvrátit
témata
z, ze předl. s 2. p. (ze se užívá před s-, z-, řidč. š-, ž- nebo skupinou souhlásek)
1.E vyjadřuje směřování zevnitř něčeho
vystoupit z vlaku
vytrysknout ze země
nedostat ze sebe slova
přinést co ze sklepa/skříně
vytáhnout rybu z vody
vystoupit z řady
٭ze srdce = upřímně; opravdově
٭z druhé ruky = jako druhý majitel; zprostředkovaně
٭koukat komu z očí = být z jeho výrazu patrný
٭mluvit komu z duše = tlumočit věrně něčí neprojevené myšlenky
٭jít z ruky do ruky (obraz ap.) = těšit se veškerému zájmu
٭mít z pekla štěstí = mít neočekávaný úspěch, nezasloužené, velké štěstí
٭být jako by komu z oka vypadl = velmi podobný
2.E vyjadřuje směřování z nějakého prostorového východiska
z pravé strany
vzít co ze stolu
zvednout co ze země
pozdrav z výletu
Vlak odjíždí z prvního nástupiště.
vstát z postele
jíst z talíře
jít z práce
utírat si pot z čela
svléct ze sebe co
sejít z cesty
převod z účtu na účet
odejít/utéct z domova
z ptačí/žabí perspektivy;
٭nevědět jak z místa = být naprosto bezradný
٭mluvit z cesty = mluvit nesmyslně, nesouvisle
٭snést komu modré z nebe = milovat někoho velmi silně a být ochoten splnit mu všechna přání
٭spadnout komu kámen ze srdce = ulevit se mu
٭Sejde z očí, sejde z mysli. = Když se lidé nevídají, zapomenou na sebe.
3.E vyjadřuje směřování shora dolů
chceme-li zdůraznit směřování z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, můžeme užít i předložku sjet z kopce
spadnout ze schodů/z koně
skočit ze stromu
sport. skoky z věže/prkna;
٭Jde to s ním z kopce. = Daří se mu čím dál tím hůř.
4.E vyjadřuje původ, vznik ap.
vylíhnout se z vejce
nálezy ze středověku
pocházet z dobré rodiny
být/pocházet z Moravy
vzpomínky z mládí
dopis ze dne...; Jiří z Poděbrad;
5.E vyjadřuje zdroj, odkud se čerpá
citáty z klasiků
hrát z not
mluvit ze sna
Nemá to ze své hlavy.
6.E označuje materiál, z kterého je něco vytvořeno
lisovat víno z hroznů
konstrukce z oceli
skříň složená z dílů
vyřezat sošku ze dřeva
7.E označuje zdroj užitku, prospěchu
(ne)mít z čeho být živ
výtěžek z prodeje
čerpat ze zkušeností
žít z úspor
Co z toho máš?
8.E vyjadřuje východisko změny, vývoje
převést firmu z otce na syna
přeložit text z ruštiny do češtiny
Z přátel se stali nepřátelé.
Nebude z toho nic.
٭Z toho mračna nezaprší. = nějaká situace se (pravděpodobně) neuskuteční
٭dělat z nouze ctnost = vydávat něco dosud neuspokojivého za úspěch, výhodu
9.E vyjadřuje časové východisko nebo určení času
ze začátku
den ze dne
z jara
z počátku
ze dne na den = S náhle;
10.E vyjadřuje prostředek, nástroj, jehož prostřednictvím se něco děje
střílet z pistole
kouřit z dýmky
rána jako z děla = ohlušující
11.E vyjadřuje celek, z kterého se něco vyděluje
jeden z mnoha/prvních (zaměstnanců)
jeden z přítomných
nejstarší z dětí
Nic z toho není pravda.
polovina ze čtyř
Není z čeho vybírat.
mít z čeho dávat
ze všeho nejvíc/nejraději/nejdřív;
12.E vyjadřuje stav, odkud se uskutečňuje vymanění, zbavení, opuštění ap.
vyváznout z nebezpečí
propustit koho ze služby
sesadit koho z funkce
stáhnout vadný výrobek z prodeje
neztrácet co ze zřetele
vyjít z módy
procitnout ze sna = probudit se; začít vnímat skutečnost
٭vstát z mrtvých = uzdravit se z těžké nemoci
13.E vyjadřuje způsob, průvodní okolnosti činnosti
bojovat ze všech sil
znát koho/co ze zkušenosti/doslechu
z velké části
počítat co z hlavy
z ničeho nic = S náhle;
٭žít z ruky do huby = v bídě
٭sypat co z rukávu = lehce, snadno, hbitě odpovídat, něco říkat
٭z jedné/první vody (načisto) = naráz, najednou, bez propracovávání nebo promýšlení
14.E vyjadřuje příčinu něčeho nebo pohnutku k něčemu
radovat se ze života
dárek z lásky
udělat co z přinucení
strach z neznámého
dělat co z dobré vůle
Není z toho moudrý.
nemoc z povolání;
15.E vyjadřuje měřítko hodnocení
Z přízvuku se pozná, že je Slovák.
Z toho je vidět, že...
16.E vyjadřuje vztahy mezi dějem a předmětem
usvědčit koho z vraždy
zpovídat se z hříchů
voják z povolání; daň z příjmu;