| vozit ned. (3. mn. -í; rozk. -z; trp. -zen, -žen; přech. přít. -ze) | |
| 1. | R (obvykle, často) vozidlem přemísťovat vozit dítě v kočárku vozit s sebou koho/co |
| 2. | R opakovaně dopravovat na stejné místo Vozí dítě do školy autem. ٭vozit dříví do lesa = dělat něco zbytečného |
