| vina -y ž | |
| 1. | R odpovědnost za něco zlého, nepříjemného ap. kolektivní vina být na vině Je bez viny. Je to tvoje vina. napravit/odčinit/odpykat vinu přičíst/klást za vinu komu co házet/svalovat vinu na koho mít/nést/pocítit/uvědomovat si vinu (na čem) dávat vinu komu (za co) dostat se do neštěstí vlastní vinou vzít na sebe vinu (za co) přiznat/popírat vinu zprostit koho viny mít pocit viny Vina byla na obou stranách. Mně vinu nedávejte! Je v té věci bez viny. Vina padne na její hlavu. = postihne ji práv. výrok o vině/nevině |
| 2. | R zlý čin, provinění vina a trest těžká/velká vina napravit vinu odpustit vinu komu ٭smýt (svou) vinu = napravit své provinění |
