| vát ned. (3. j. věje; 3. mn. vějí, hovor. vějou; rozk. věj; čin. vál; přech. přít. věje; podst. vání) | |
| R (o vzduchu) mírně proudit; vanout, foukat Začal vát teplý větřík. Od moře vál vlahý vánek. Další den začala vát ze severu bríza. Bude vát jihozápadní až západní vítr 8 až 10 m/s. Vůně lip vála do pokoje. Z polí vála omamná vůně. ٭vědět, odkud vítr věje = znát skutečné příčiny, uvědomovat si, co za tím vězí | |
