| valit ned. (3. mn. -í; přech. přít. -e) | |
| 1. | R otáčením kolem své osy přemisťovat (něco oblého, velkého a těžkého) valit balvan/sud/kládu valit sněhovou kouli přen. valit před sebou břicho |
| 2. | valit oči/bulvy (expr.)S poulit; vyvalovat Úžasem valil oči. |
| 3. | (obl.)R jít, zejm. rychle Kam valíš? ٭valit komu klíny do hlavy = obluzovat někoho (muž ženu) |
| valivý příd. | |
| ▶fyz. valivý pohyb = R pohyb, při kterém se válcovité těleso otáčí podél osy dané stykem s podložkou; | |
